Chci analogový kamerový systém

Kamery

Při volbě kamerového systému hrají kamery naprosto klíčovou roli. Většina zákazníků bohužel věnuje téměř výhradně pozornost rozlišení kamer, tedy počtu televizních řádků, ostatní parametry zpravidla při volbě zůstávají v pozadí. Počet řádků je jistě velmi důležitým parametrem, určitě však není jediným, o který je třeba se zajímat.

Základní otázkou je, kam bude kamera určena a jestli tedy volit typ venkovní či vnitřní (tzv. dome kamery). Z hlediska elektroniky jsou oba typy shodné, i jejich teplotní odolnost je stejná, jediným rozdílem je tedy provedení krytu. Kamery venkovní jsou plně odolné dešti, přímému slunci a jiným rozmarům počasí. Dome kamery se sice označují nesprávně jako vnitřní, ale i tento typ lze bez problémů instalovat do vnějšího prostředí. Pro instalaci vyberte takové místo, které je chráněno před přímým deštěm. Instalace například pod přesah střechy je zpravidla zcela bez problémů. Dome kamera je zaoblená, spíše kulatá a venkovní kamera spíše válcovitá a hranatější. Venkovní kamera je navíc opatřena nastavitelným krytem proti oslnění slunečními paprsky.

Další otázkou ke zvážení je úhel záběru kamery a s ním související ohnisková vzdálenost. Z předchozího bodu máte k dispozici plánek objektu s vyznačenými pozicemi kamer a zónami s požadavkem na střežení. Nyní je třeba zodpovědět otázku, co konkrétně je třeba v dané zóně střežit. Například pouhý záznam pohybu osoby bez potřeby její identifikace je velmi jednoduchý problém, ale v případě potřeby identifikace je třeba zajistit, aby obličej měl v záběru rozlišení přibližně 20x30 obrazových bodů. Při záznamu analogové kamery s minimálním rozlišením 700TV řádků v rozlišení, označovaném jako D1 720x576 bodů – které je v použití nejčastější – existuje jednoduchá pomůcka – Ohnisková vzdálenost kamery v milimetrech (objektiv 6mm znamená ohniskovou vzdálenost 6mm) je rovna rozlišovací schopnosti kamery v metrech. Tento údaj není příliš přesný, ale pro orientační výpočet postačuje. Pokud zvolíme kvalitnější kameru a rekordér se záznamem v rozlišení 960H, tedy 960x576 obrazových bodů, můžeme uvedenou vzdálenost prodloužit ještě o cca 20%. Tyto údaje naleznete v přehledné tabulce níže.

Pokud si nejste výběrem ohniskové vzdálenosti jisti, existuje snadné řešení. Za nepatrně vyšší cenu naleznete v naší nabídce také kamery s tzv. varifokálním objektivem. Tyto kamery umožňují při instalaci nastavit ohniskovou vzdálenost a tedy i úhel záběru pomocí dvojice otočných ovladačů na kameře. Dnes se již téměř výhradně dodávají varifokální kamery s objektivy, pracujícími v širokém rozsahu 2.8 až 12mm, což odpovídá úhlu záběru přibližně 21-83°.

Dalším parametrem, kterému doporučujeme věnovat pozornost při výběru analogové kamery je typ senzoru. Levnější kamery typu CMOS naleznete v nabídce s rozlišením 700 a 1200 TV řádků v sériích kamer Relicam Economy a Relicam Standard. CMOS senzory i přes své trvalé zlepšování stále ještě nedosahují barevně věrného podání senzorů CCD, které naleznete v kamerách Relicam Professional. Tato řada nabízí v oblasti zabezpečovacích analogových systémů nejlepší obraz a to i přes své nižší rozlišení, pouhých 800 TV řádků.

Posledním parametrem, který je třeba brát úvahu je noční přisvícení kamery. Kromě několika málo výjimek jej dnes naleznete prakticky na všech kamerách. U vybraného produktu naleznete údaj v metrech, na kterou bude noční přisvícení pracovat. Je třeba vždy brát v úvahu, že daný údaj předpokládá dosvit v čistém prostředí a že smog a nečistoty v ovzduší velkých měst mohou tento dosah snadno o 30-50 % zkrátit.

Rekordér

Výběr rekordéru je vždy vhodné nechat až po kompletním výběru všech kamer. V této chvíli již byste měli mít v ruce upravený obrázek z prvního odstavce s jejich finálním umístěním a tedy i počtem. Pokud jste se rozhodli pro ekonomickou variantu se senzory CMOS s rozlišením menším než 1000 TV řádků, bude stačit, když vybraný rekordér bude nabízet rozlišení D1, tedy klasický PAL. V případě, že jste zvolili kamery CMOS s rozlišením 1200 TV řádků, či ještě lepší CCD kamery, doporučujeme vybrat nahrávací zařízení s rozlišením 960H. Toto rozlišení je vhodné volit i v případě, kdy bude obraz zobrazován na monitoru či televizním přijímači s poměrem stran 16:9, kde u rozlišení D1 dochází ke zkreslování (roztažení) obrazu. Počet vstupů rekordéru musí být přinejmenším shodný s počtem instalovaných kamer. Jestliže je počet vstupů do rekordéru o něco vyšší, je to výhoda. Pokud totiž po instalaci zjistíte, že obraz nepokrývá dostatečně celou vámi požadovanou oblast, je velmi snadné dokoupením další kamery problém vyřešit.

Nahrávací zařízení se dodávají bez pevného disku. Jedná se o podobný pevný disk, na který se ukládají data v běžném počítači s rozhraním SATA II nebo SATAIII. Při výběru disku není potřeba řešit přenosovou rychlost pro zápis a čtení, protože i ty nejpomalejší dnes dostupné disky jsou pro tuto aplikaci zcela postačující. Uvědomte si ale, že obal DVR rekordéru zpravidla není vybaven aktivním chlazením, proto doporučujeme vybrat disk s nízkými otáčkami, které se méně zahřívají. Nejlepší volbou pak jsou disky přímo určené pro aplikace záznamu videa, které dovolují práci při vysokých teplotách. My s úspěchem již mnoho let využíváme disky typu Seagatte Pipeline, jejichž cena je sice o cca 15% vyšší než u běžných disků, ale jejich spolehlivost je opravdu výrazně vyšší.

Kapacita pevného disku je dána požadovanou dobou záznamu z jednotlivých kamer. Přesná doba záznamu se bohužel určit nedá, neboť použitá komprese používá variabilní datový tok. Velmi hrubě lze odhadnout, že pro 1 hodinu záznamu v rozlišení D1 při rychlosti 25 snímků za sekundu potřebujete přibližně 800MB diskové kapacity. U záznamu v rozlišení 960H je datová náročnost přibližně 1000 MB/hod. U systému s 8 kamerami a požadavkem na trvalý záznam 14 dní bude výpočet vypadat následovně. 1000 MB(kamera za hodinu) x 8(počet kamer) x 24(hodin za den) x 14(počet dní) = 2.688.000 MB, tedy 2.68 TB. To znamená, že v uvedeném případě je nejvhodnější volbou disk s kapacitou 3TB, který bude dostačující pro cca 16 dní trvalého záznamu. Nejběžnější kombinace naleznete v následující tabulce.

V tabulce uvedené hodnoty počítají s trvalým záznamem při plné rychlosti 25 snímků za sekundu. V zabezpečovací technice se běžně snímková frekvence snižuje na 13 či 6 snímků za sekundu z důvodu prodloužení doby záznamu, protože plynulost výsledného videa opravdu není podstatným faktorem. Všechny rekordéry dnes již nabízí také funkci záznamu pouze při pohybu v obraze. Tato funkce snižuje objem ukládaných dat a tím lze výrazně prodloužit dobu jejich možného uložení. Po dosažení maximální celkové kapacity pevného disku začne rekordér automaticky přehrávat nejstarší záznamy.

Příslušenství

Kabeláž - Kabeláž u analogových systémů je každá kamera napojena na rekordér pomocí samostatného vedení. Pro kameru je třeba zajistit napájení a dále přenos obrazu mezi kamerou a nahrávacím zařízením. Napájení kamery lze řešit buď místně malým napájecím adaptérem v místě instalace kamery, nebo vzdáleně centrálním napájením. Místní napájení má dvě základní nevýhody – v místě instalace kamery musí být dostupná elektrická zásuvka 230V a systém nebude možné centrálně zálohovat proti výpadku napájení. Případnému zloději pak stačí po vniknutí do objektu vypnout přívod energie a kamerový systém bude mimo provoz. Výhodou tohoto řešení naopak je, že nedochází ke ztrátám napájení útlumem dlouhého vedení. Při centrálním řešení napájení je napájecí zdroj pro rekordér i kamery umístěn v jednom místě a kamery jsou napájeny po stejném vedení, kterým je přenášen videosignál. Toto vedení lze realizovat dvěma způsoby. První možností je využití hotových kabelů, které kombinují napájení a videopřenos. Dodávají se v délkách 10,20,30,40 a 50 metrů a konektory již mají nainstalované. Nevýhodou tohoto řešení je potřeba poměrně velkých otvorů pro průchod zdí při vedení kabeláže. Ve spojení s kamerami Relicam série Standard a Profesional je však tato nevýhoda výrazně potlačena. Tyto dvě řady kamer mají speciální výstupní kabel 950mm, který je zakončen konektorem RJ-45, na který je následně připojen rozbočovač pro standartní BNC a DC konektor. Výstupní kabel z kamery je dostatečně dlouhý pro průchod zdí, na které je kamera nainstalována a použitý RJ-45 konektor vyžaduje výrazně menší otvor.

Ethernet - Dalším řešením je využití speciálních redukcí a kabelů typu ethernet, které jsou známé z počítačových sítí. Tyto kabely nabízí velmi přijatelnou cenu, dobré parametry a po trošce cviku rychlou montáž konektoru RJ-45. Ale hlavním důvodem k jejich využití je snadný přechod na IP kamerový systém v budoucnu, kdy není třeba instalovat novou kabeláž. Navíc tento kabel se protahuje celou trasou bez instalovaného konektoru, průrazy stěnou tedy stačí pouze v minimálním průměru 7-8mm. Sada kabelových redukcí není nákladnou záležitostí, nejprodávanější typ BL-RJ45V1, který vidíte na obrázku, stojí přibližně 200 Kč, a obsahuje redukci na stranu kamery i rekordéru. Navíc na rozdíl od kabelů BNC-DC nabízí kromě přenosu napájení a videosignálu i přenosový kanál pro případné připojení mikrofonu. Pokud se rozhodnete pro toto řešení vedení kabeláže, budete potřebovat nejenom kabel a redukce, ale také konektory na oba konce kabelu. Konektor naleznete pod označením K-RJ-45 a stojí cca 2,50 Kč. Pro instalaci konektoru je třeba vlastnit speciální kleště za cca 200Kč, které naleznete pod označením N-KLRJ45E. Instalace konektoru na kabel není opravdu složitá, ale vyžaduje jistou praxi. Návod k jeho instalaci naleznete v sekci otázek a odpovědí pod článkem Instalace konektoru RJ-45.